Zuzka Klingrová - Jóga probíhá každou vteřinu našeho života

Se Zuzkou Klingrovou by se díky jejím bohatým znalostem a zkušenostem dalo povídat dlouhé hodiny. V našem rozhovoru s touhle velmi zajímavou ženou se dočtete nejen o tom, jak pečovat o své tělo a duši, ale také jak zapojit jógu do svého života a meditovat i díky “obyčejné” chůzi.

Máte opravdu široký záběr činnosti - jste lektorka jógy, natáčíte podcast, píšete knihy, pořádáte workshopy, na YouTube máte kanál s playlistem lekcí, věnujete se jógové terapii. Co z toho všeho byste pro naše čtenáře “vypíchla”a více představila?

Hodně zajímavá je určitě jógová terapie, ta mě baví úplně nejvíc. A taky s ní související výzkumy probíhající například v rámci Americké asociace jógových terapeutů, které jsem členem. Člověk je přece jen vychovaný v materiálním světě a potřebuje nějaký důkaz toho, že věci fungují. Proto jsem se vlastně rozhodla jógové terapii věnovat - jde ruku v ruce s moderní medicínou, kterou nemůžeme popírat. Součástí jógové terapie je pak i ajurvéda a psychologie. Ta se netýká pouze dóši, jak jíst, starat se o sebe, ale její součástí jsou, a to se málo ví, například také operace. Do jejích dalších oblastí patří i afrodiziaka, gerontologie, péče o děti, těhotné ženy, příprava na těhotenství a spousta dalšího. Takže u jógové terapie mě celkově baví snoubení staré vědy s moderní medicinou, výzkumy a hledání cest, kde tohle všechno může a umí spolupracovat.

Funguje ajurvéda taky u Evropanů, Čechů, když pochází z Indie, která je nám poměrně vzdálená?

Jak vždycky říkám: “Jedny šaty nesedí všem.” Je to hodně individuální. Někomu z ajurvédy něco sedí a něco vůbec. A je třeba to taky upravit na místní podmínky. Například v Indii používají místo kravského mléka, protože kráva je posvátná, mléko buvolí. Což u nás úplně neseženete, stejně jako perfektně zralou papáju. V Resortu Svatá Kateřina, se kterým spolupracuju a kam jsem ajurvédu přinesla, pracují skuteční odborníci z Indie, kteří klientům upravují  jídelníček nejen podle toho, co potřebují, ale také podle toho, co je u nás v danou dobu dostupné. Z pohledu ajurvédy je například skvělý angrešt, který je podobný indické amle (ta je nazývána indickým angreštem), a kterého v létě máme spoustu, ale v lednu ho těžko budete shánět. Jsou tu samozřejmě i nějaké byliny, plody, které se vozí přímo z Indie, i když je u nás můžeme mít. Třeba takový rakytník - najdete ho i v Česku, ale je rozdíl v tom, jestli roste ve výšce 200 nebo 2000 metrů nad mořem, protože ta koncentrace vitamínu C je pak úplně jiná. Takže ano, můžeme využívat indickou medicínu, ale je třeba ji upravit pro naše podmínky a samozřejmě pro daný zdravotní stav.

Jaký je u nás přístup lidí k ajurvédě a s ní související péči o sebe?

Myšlení lidí se v oblasti zdraví úplně nezměnilo. Dřív to bylo tak, že plně věřili západní medicíně. Přišli k doktorovi a řekli: “Dej mi pilulku, bolí mě záda.” Dnes se to posunulo k tomu, že chtějí ajurvédský doplněk stravy, nebo českou bylinku, a očekávají okamžitý účinek. Hledáme prostě tu nejrychlejší cestu a nejmenší bolest a úsilí k tomu, abychom se uzdravili.  Ale ať už jde o čínskou medicínu, ajúrvédu nebo jógu, všechno je to o trpělivosti a kontinuální práci a péči. Což my, jako zápaďáci, moc slyšet nechceme. Gró východních filozofií je nebýt jenom uživatelem vlastního těla, ale hezky o něj pečovat na všech úrovních. Ve své třetí knížce se třeba snažím vysvětlit, jak nemoci vznikají z pohledu ajurvédy. Nemoc se jen tak nestane, nepřijde najednou. Tělo nám vysílá signály, ale my jsme prostě trochu hluší. A ty signály, jako je třeba bolest, potlačujeme tím, že si vezmeme prášek. Jenže tělo nás bolí z nějakého důvodu.

Pojďme se trochu blíž podívat na vaše knížky. Jaká jsou jejich témata?

No, já jsem vlastně nikdy neměla touhu psát knížky. Na začátku to vzniklo tak, že jsem psala manuál k tomu, aby lidi používali selský rozum. Dám příklad - v józe jsou techniky, které zahřívají tělo, ale když je venku 30 stupňů nad nulou, tak to poslední, co potřebuju dělat, je zahřívání těla na hot józe. Stejně jako nebudu jíst saláty uprostřed zimy, protože ty tělo zase ochlazují. Chtěla jsem prostě lidem vysvětlit a ukázat, jak v průběhu roku pracovat se zkušenostmi a znalostmi jógy a ajurvédy. Z manuálu se nakonec stala knížka, a protože přišel covid, vznikla i další. V té se snažím lidem pomoci kompenzovat dlouhodobý stres, který je opravdu tichým zabijákem, a pomoci jim od úzkostných stavů. A třetí knížka se jmenuje Jóga pro hubnutí a očistu, což je trošičku zavádějící, protože se zaměřuje na téma nemocí. Jak se projevují z pohledu ajurvédy, jak pracovat s trávicím ohněm, a co to vlastně ten trávící oheň je. Věnuje se ale i hubnutí, jídlu a očistám, protože v téhle oblasti se dělají strašidelný věci. Ono totiž není jedno kdy a jak se pustím do nějakého půstu. Spousta lidí se teď třeba zhlédla v přerušovaných půstech, které můžou mít katastrofální následky. Někomu z pohledu ajurvédy budou fungovat a je možné si dovolit opravdu striktní půst. Ale jsou i typy lidí, ze kterých se kvůli půstu stanou choleričtí agresoři, nebo budou mentálně destabilizovaní. Těch informací, které k tomuhle tématu dnes najdete na Instagramu, Facebooku a na internet celkově je strašně moc a je třeba si v tom udělat trochu pořádek.

Zuzka Klingrová je fitness trenérka, která se specializuje na fitness a jógu.

Jaký mýtus nebo zažitý omyl se s jógou nejvíc pojí?

Ten, že józe připisujeme vlastnosti a možnosti, která nemá. Jóga funguje skvěle jako podpůrný systém v léčení, ale ona sama o sobě neléčí. Problém je prostě třeba podchytit včas. Pak s pomocí jógy a ajurvédy může dojít ke zlepšení zdravotního stavu. Ale když už je to ve finální fázi, tak člověku nezbyde třeba nic jiného než jít na operaci nebo podstoupit léčbu. Pak je možné použít alternativní cestu k pochopení toho, co se stalo, co tomu tělu je, pomoci mu zotavit se z operace. To je to, co vlastně lidi nechápou. Myslí si, že když si zacvičí tady těch sedm pozic, vezmou si tenhle doplněk stravy - stane se zázrak a vše začne fungovat jak má. Jenže on je to komplex věcí a je skutečně třeba pracovat ruku v ruce s lékařem, pokud to zdravotní stav vyžaduje. Pokud člověk s daným zdravotním problémem přijde včas, pak mu jógová terapie může skutečně pomoci.

Když si to shrneme - celkově je důležitý holistický přístup, trpělivost a dlouhodobost. Je to tak?

Přesně tak, to je úplně stěžejní. A první, co ajurvéda i jógová terapie udělá je, že vám nastaví řád. Vezměte si, že dětem udáváme pevný režim, který se dodržuje. Ale když jsme dospělí, máme pocit, že ho nepotřebujeme. Jenže čím jsme starší, tím víc ho třeba je. Jak stárneme, více nás ovládá vzduch a éter - ájurvédská dóša Váta, kdy se odhmotňujeme a máme moc energie v hlavě. O to víc je mysl nestabilní, což je vidět třeba na paměti. Proto potřebujeme režim a řád, který nás uzemňuje, dává nám stabilitu a jistotu.

Do jaké věkové kategorie spadají vaši klienti? Jedná se spíše o mladší generaci, která je péči o sebe více otevřená, nebo starší soby, co už spíš řeší nějaký zdravotní problém?

To je hodně zajímavá otázka. Když se třeba kouknu na statistiky svých sledujících na YouTube, je to skupina lidí ve věku od 25 do 65 let. Úplně mě asi nesledují mladé holky, které cvičí jógu na Rihannu.

Na Rihannu?

Jo, jo. Jsou takový lidi, kteří z cvičení jógy dělají show. Nepovažuju se ale za rigidního jogína, i když jógu učím tradiční cestou, takže nebudu říkat, že tenhle způsob je špatně. Když je vám 20, chcete se bavit, nechcete poslouchat, že tohle vám stimuluje játra, tamto podporuje činnost tlustého střeva. Máte pocit, že vaše tělo funguje skvěle, protože funguje. Do 25ti let probíhá 100% regenerace těla a proces stárnutí začíná po překročení téhle věkové hranice. A až takového člověka začnou bolet záda, nebo bude mít jiné zdravotní problémy, tak si třeba k té tradiční józe najde cestu. Určitě neříkám: “Cvičte jógu jen tímhle jedním způsobem,”. Mám za to, že každý člověk, kterého jóga a východní filosofie oslovila, přemýšlí o sobě, svém těle, a o tom, co mu dává. A je jedno, jestli se k tradiční józe dostane přes jógu cvičenou na Rihannu nebo s kozičkama. Prostě - co vás baví ve 20ti, nebaví vás ve 40ti, takže to neodsuzuju.

Jak na něco takového dívají Indové?

Ti z toho samozřejmě vyskakujou z kůže, protože je to zneužívání jejich tradice. Je to asi stejné, jako kdybyste měla krásný vyšívaný ubrus po vaší pra pra prababičce a já vám řekla: “Jéé, ten je krásný. Půjčíš mi ho?”. Vy byste mi ho půjčila a já z něj udělala pivní podtácky. Indové na to upozorňují a říkají, že tohle už není jóga, ať se to třeba nazývá nějak jinak. Je prostě fajn zamyslet se nad tím, jestli nejedu jen na nějaké módní vlně, která může nějaké tradici ubližovat a zneužívat ji. Ať už jde o jógu, piercing nebo třeba tetování. Součástí všech trendů by měla být i nějaká osvěta a informovanost.

A taky ověřování informací, které se k nám dostanou.

Přesně tak. V dnešní době máme na internetu a sociálních sítích přístup k obrovskému množství informací. Jenže… V květnu jsem třeba byla na konferenci jógových terapeutů a jedna americká kolegyně, která je zároveň i lékařkou, mi řekla “výbornou” historku. Přišla k ní klientka se strašnými bolestmi břicha. Ukázalo se, že si dělala očistu tlustého střeva, do které přidala Vanish. V online světě prostě najdete i takové tipy, které říkají, že je dobré udělat si očistu nosu destilovanou vodou. Jenže destilovaná voda do lidského těla nepatří. Pro takovou očistu se používá fyziologický roztok, který tvoří voda a sůl. Nevím, jestli tyhle informace někdo dává na internet třeba z legrace, ale pokud ano, je důležité zamyslet se nad tím, že lidé nemusí pochopit, že jde o vtip a opravdu se danou “radou” budou řídit. Mluvila jsem s jednou naší přední psycholožkou, Martou Boučkovou, která říkala, jak je smutné vidět, že coby populace hloupneme. Informace máme dnes snadno dostupné, nemusíme si nic pamatovat. A pro lidi je jednodušší těm informacím jednoduše věřit, takže pak nás nesmí překvapit, že třicetiletá paní si přidá do očistné kůry čistící prostředek.

Kam vlastně sahají znalosti, potažmo nějaké zdravotní pravomoce lektora jógy?

Tak třeba v Americe vzniká velké hnutí, v rámci kterého si lidé myslí, že lektor jógy je lékař, ale není to tak. Tamější lektor jógy absolvuje 200 hodinový kurz obsahující 20 hodin anatomie. A to není možné srovnávat s tím, když člověk pět let denně kontinuálně studuje lidské tělo. Já mám vystudovanou spoustu škol, mám spoustu zkoušek z anatomie, a stejně jsou situace, kdy řeknu: “Tady od toho dávám ruce pryč, vy potřebujete jít k lékaři.” Lidé ale kolikrát přijdou do tělocvičny s tím, že mají výhřez plotýnky, chtějí pomoct, a lektor se cítí polobohem. Jenže tohle už je práce fyzioterapeutů, možná ještě jógových terapeutů a ti pracují s lékařskými zprávami, které jim poskytne odborný lékař. Není to prostě o tom, že člověk dojde s vyhřezlou plotýnkou, nebo jiným zdravotním problémem, a lektor mu řekne ať udělá tady těch sedm asán a je hotovo. Jenže kvůli sociálním sítím i médiím vzniká tenhle mylný dojem. Jen se podívejte na to, kolik videí, nebo článků typu “7 pozic, které vám pomůžou zlepšit cokoliv,” na vás každý den vyskočí. Není divu, že odborná veřejnost ze strany lékařů nebo fyzioterapeutů začíná být naštvaná. A v dnešní době je už každý druhý lektorem jógy, protože je to skvělý byznys. Pro zajímavost - v roce 2019 bylo uvedeno, že na americkém trhu se jógou vydělalo 77 miliard dolarů, v roce 2022 už to bylo 168 miliard dolarů. Docela to akceleroval covid, protože díky němu lidi zjistili, že můžou cvičit online. Do té doby bylo nemyslitelné, aby se  tímhle způsobem například provádělo vzdělávání lektorů. Do těch čísel určitě spadají i peníze z Evropy a Asie, protože vše probíhá v angličtině, a kromě lekcí a spol. ten podíl tvoří i oblečení a další “jógový sortiment”.

Jak může člověk svému tělu udělat radost i mimo lekce jógy a hezky podpořit své zdraví?

Třeba bosou chůzí. Ajurvéda v létě nabádá chodit naboso v trávě, brzy ráno, když je ještě orosená. Pro někoho může být i samotná chůze meditací, kdy vnímáme chodidla. Mysl začne přirozeně zpomalovat, protože se koncentruje na jednu danou věc. A chůze naboso na různých površích je prostě geniální. Ne všude ale bosí chodit můžeme, takže pak jsou super barefooty, které mají tenkou podrážku a pomůžou zem vnímat intenzivněji. Celkově se na cvičení a práci s chodidly strašně zapomíná. Přitom nesou váhu celého těla a jejich procvičení nám pomůže cítit se mentálně svěží. Člověk má pak pocit, jako kdyby se to v tom těle najednou všechno propojilo.

Vyzkoušela jste někdy přímo barefooty Bohempia?

No, já mám barefooty od Bohempie pět, možná čtyři roky, takové ty nazouvací. Za ty roky vypadají teda dost hrozně, ale jsou to prostě fantastický boty. Vím, že vy vyloženě neříkáte, že by se v nich mělo chodit někam do terénu, ale já v nich celou dobu chodím venčit psa. Přiznám se, že osobně nemám ráda takový ty prstový barefooty, prostě mi to přijde odporný. Než tohle, tak ať si to člověk raději zuje a chodí bos. Mám za to, že člověk by měl nějak vypadat. Velká výhoda barefootů od Bohempie je v tom, že vypadají opravdu hezky. Většina jiných barefootů zkrátka nemá hezký design. Já vím, že musí mít kulatou špičku, ale dají se přece udělat i pěkně. U vás je vidět, že se nad tím prostě někdo zamyslel a udělal ty boty vkusně a funkčně. Já si je třeba beru i do letadla, ve kterém vám nohy otečou a lymfatický systém dostává v dolních končetinách pořádně zabrat. A při představě, že bych to absolvovala v úzkých botách nebo v podpatkách, ani náhodou.

Co byste na závěr vzkázala lidem, kteří říkají, že na péči o sebe nemají čas?

Je péče a péče. Lidi řeknou, že na sebe nemají čas, ale myslím si, každý má čas na to, aby si ráno vyčistil zuby. Ono je v tomhle směru taky důležité zmínit, co to vlastně jakoby ta jóga je. Už pět minut praktikování se počítá. Nikdo neříká, že musíme odcvičit šedesáti minutovou lekci. Jóga není jen praxe pozic, mnohem důležitější jsou dechové techniky. Bez pozice psa s hlavou dolů vydržíte i dva roky, ale bez dechu, i ti nejlepší z nás, tak minutu. I dech je přímo spojený s naší životní energií, pránou, která proudí v našem těle, živí náš trávící oheň. Ten nám pomáhá trávit ať jak na úrovni toho, co jíme, tak na úrovni toho, co prožíváme. A za život toho musíme někdy strávit fakt hodně. A další věc je ta, že jak proudí prána, proudí i mysl. Jsou to vlastně dvojčata. Takže pokud mám opravdu jen pět minut, tak si sednu, dýchám a udělám tím pro sebe mnohem víc, než když bych třeba brouzdala po internetu. Při správném dýchání začne pracovat bránice, masíruje vnitřní orgány a ty se líp prokrvují, lépe proudí i lymfa. A ať mi nikdo neříká, že  každý den nenajde pět minut času, ať už třeba ve frontě, nebo v autě, kde můžete harmonizovat nádech a výdech. Pomáhá tak zklidňovat nervový systém a eliminovat všudypřítomn stres. Jóga prostě neprobíhá jen v úterý a čtvrtek od pěti do šesti večer v tělocvičně. Jóga probíhá každou vteřinu našeho života.