Ekologické barvení bot i oblečení: Proč je důležité a jaké má výhody oproti konvenčním metodám?
Ekologické barvení látek je stále důležitějším tématem, které si zaslouží pozornost nejen výrobců, ale i spotřebitelů. Používání přírodních a šetrných barviv totiž přináší mnoho výhod pro životní prostředí a lidské zdraví. Protože i my se někdy setkáme se zpětnou vazbou ohledně blednutí barev našich barefootů, rozhodli jsme se napsat tento článek, který vysvětluje rozdíly mezi ekologickým barvením a konvenčními metodami, a proč je důležité volit šetrné alternativy. Barvy, které neblednou a zůstávají téměř stejné i několik let, se možná na první pohled jeví jako skvělá výhoda, ale… za nemalou cenu.
Co je to REACH a jak ovlivňuje i vaše boty a oblečení?
Než se ponoříme do detailů, je důležité pochopit, co je to REACH a proč je pro nás tak důležitý. REACH (Registration, Evaluation, Authorization, and Restriction of Chemicals) je nařízení Evropské unie, které platí pro všechny chemické látky vyráběné a uváděné na trh v EU. Nařízení REACH bylo přijato v roce 2006 a jeho cílem je chránit lidské zdraví a životní prostředí před riziky spojenými s chemickými látkami. Zároveň má za úkol podporovat inovace a konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu.
REACH se vztahuje na široké spektrum odvětví, včetně výroby textilu, obuvi, kosmetiky, elektroniky a mnoha dalších. Všichni výrobci a dovozci chemických látek v EU musí dodržovat přísné normy týkající se registrace, hodnocení, povolování a omezení chemických látek. To znamená, že všechny látky používané při výrobě našich barefootových tenisek, včetně barviv, musí být certifikovány a musí splňovat vysoké standardy bezpečnosti. Naše barvy jsou tedy nejen ekologicky šetrné, ale také bezpečné pro vás, naše zákazníky.
Zdroj: Canva gallery
Proč REACH vznikl?
Nařízení REACH bylo vytvořeno jako reakce na rostoucí obavy o bezpečnost chemických látek, které jsou běžně používány v průmyslu a spotřebních výrobcích. Před zavedením REACH nebyly chemické látky v EU dostatečně regulovány a mnohé z nich představovaly vážná rizika pro zdraví lidí a životní prostředí. REACH proto nastavil systém, který zajišťuje, že všechny chemické látky jsou důkladně hodnoceny a jejich použití je omezeno, pokud představují nepřijatelná rizika.
Jedním z hlavních cílů REACH je také zajistit transparentnost a dostupnost informací o chemických látkách. Výrobci a dovozci musí poskytovat podrobné informace o chemických látkách, které používají, a tyto informace musí být dostupné jak pro spotřebitele, tak pro regulační orgány. To umožňuje lepší kontrolu a řízení rizik spojených s chemickými látkami a zajišťuje, že produkty vyráběné v EU jsou bezpečné.
Teď tedy víme, že boty vyráběné v Evropské unii procházejí přísnými kontrolami a podléhají striktním pravidlům, zejména pokud jde o použití chemikálií a materiálů. Jak je to ale s botami a oblečením, které se vyrábí například v Asii? Pro lepší ilustraci jsme si připravili cestu zboží z Asie a cestu zboží vyrobeného v EU, abychom porovnali nejen jejich dopad na životní prostředí.
Zdroj: Canva gallery
Příběh zboží z asijského sweatshopu
V asijských sweatshopech se chemikálie používají nejen k barvení, ale také k lepení a zpevňování materiálů. Tyto chemické látky jsou často velmi agresivní a toxické. Pro zajištění trvanlivosti barvy se běžně používají syntetická barviva, která jsou stabilní a odolná, ale mají značné negativní dopady na zdraví pracovníků, životní prostředí a potažmo i na své pozdější majitele, kteří je nosí.
Navíc, aby produkty během dlouhé cesty do Evropy dorazily bez poskvrnky, jsou často ošetřovány formaldehydem. Výrobky se následně naloží do kontejnerů a přepraví přes půlku světa, což výrazně přispívá k jejich uhlíkové stopě. A protože toto zboží nebylo vyrobené v Evropské unii, nepodléhá stejným pravidlům jako to, které ano.
Víte, že...
Černá barva je u syntetických látek často nejvíce problematická? K barvení se používají chemikálie jako dehet, které jsou velmi toxické. Tyto látky obsahují polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které jsou karcinogenní a mohou způsobovat genetické mutace. Například, v roce 2009 bylo ve studii zveřejněné v časopise Environmental Science & Technology zjištěno, že pracovníci vystavení PAU při výrobě černých textilií měli zvýšené riziko rakoviny plic.
Formaldehyd je běžně používaný jako konzervant zboží vyrobeného ve sweatshopech, aby zabránil růstu plísní během dlouhé přepravy? Tato chemická látka je však známá svými negativními účinky na zdraví, včetně alergických reakcí a potenciálních karcinogenních účinků. V roce 2010 studie publikovaná v časopise Contact Dermatitis zjistila, že formaldehyd v textilu a obuvi může způsobovat vážné kožní alergie. Kromě toho se formaldehyd používá i jako nemačkavá úprava textilu při jeho přepravě.
Pokud si koupíte produkty, které se k vám dostaly po výše popsané cestě, měli byste je před prvním nošením alespoň třikrát vyprat? V opačném případě se vystavujete riziku alergické reakce. Kožní alergie u lidí, kteří nosili nově koupené oblečení bez dostatečného vyprání nejsou ničím vzácným.
Zdroj: Canva gallery
Příběh zboží vyrobeného v Evropě
Barefootové tenisky Bohempia jsou vyráběné v souladu s nařízením REACH, což znamená, že používáme pouze certifikované, netoxické a ekologicky šetrné barvy. Zboží vyráběné v EU pak má nejen nižší uhlíkovou stopu, díky kratším dopravním vzdálenostem, ale také záruku toho, že pracovníci, kteří ho vyrobili, pracují v bezpečných a fér podmínkách.
Naše barefooty vznikají v rámci uhlíkově neutrálního procesu, přičemž je samozřejmostí, že při výrobě dbáme na udržitelnost a šetrnost k přírodě. A to se projevuje i v našich barvicích metodách. Ekologická barviva nejsou tak trvanlivá jako ta chemická, ale bereme v úvahu fakt, že boty nosíme venku, kde jsou vystaveny povětrnostním podmínkám, slunci a dalším vlivům.
Srovnání uhlíkové stopy: Dovoz zboží z Asie vs. Evropy
Pro lepší představu o rozdílu v uhlíkové stopě mezi dovozem bot z Asie a z Evropy, provedeme modelový výpočet. Předpokládejme, že boty jsou dováženy z Číny (Šanghaj) a z rumunského města Drăgășani, kde sídlí náš výrobce, do Prahy.
Dovoz z Rumunska
- Doprava: Nákladní automobil Mercedes-Benz Actros
- Vzdálenost: 1 231 km
- Emise CO2: 0,115 kg CO2 na km (průměrné emise pro tento typ vozidla)
Výpočet: 1 231 km * 0,115 kg CO2/km = 141,57 kg CO2
Dovoz z Číny
- Doprava: Kontejnerová loď (20 000 TEU, průměrná emise CO2 10 g/TEU-km)
- Vzdálenost: 20 000 km (Šanghaj - Hamburk)
- Emise CO2: 10 g/TEU-km
Výpočet: 20 000 km * 10 g/TEU-km = 200 kg CO2 (za kontejner)
Následná přeprava z Hamburku do Prahy (700 km nákladním autem):
- Emise CO2: 700 km * 0,115 kg CO2/km = 80,5 kg CO2
Celkové emise CO2 pro dovoz z Číny: 200 kg + 80,5 kg = 280,5 kg CO2
Porovnání:
- Dovoz z Rumunska: 141,57 kg CO2
- Dovoz z Číny: 280,5 kg CO2
Dovoz bot z Asie tedy produkuje téměř dvojnásobné množství emisí CO2 ve srovnání s dovozem z Evropy.
Barefooty z asijského sweatshopu vs. vyrobené v Evropě
Naše barefooty tedy mohou sice časem trochu vyblednout, ale věříme, že toto drobné estetické opotřebení převažuje fakt, že nosíte produkt, který je šetrný k přírodě, vašemu zdraví a byl vyrobený ve férových pracovních podmínkách. Zajímejte se tedy o příběh, cestu, nejen vašich barefootů. Má to smysl. Pro vás, pro životní prostředí, pro nás všechny.
Další informace k tomuto tématu najdete na těchto odkazech: